Jeden svět 2023

4. dubna 2023

30. března navštívily naše 8. třídy festival dokumentárních filmů Jeden svět. Vybrané filmy jsou zajímavé nejen stopáží (netrvají déle než čtvrt hodiny), ale i žákům blízkými aktuálními tématy. V hlavních „rolích“ dokumentů jsou totiž děti z různých koutů naší planety.

Celá akce zahrnovala projekci tří filmů a také následný workshop pro žáky vedený pedagogy volného času z CVČ Labyrint.

Tímto děkujeme panu Tomáši Grunovi, tatínkovi naší žačky, za zprostředkování akce a velmi povedený workshop.

Dokumenty jsme hned druhý den využili jako inspiraci při výuce slohového útvaru recenze.

p. uč. Markéta Kernstocková, p. uč. Miroslava Šmerdová


Julieta a želvy v moři plastů

Na celé planetě je čím dál víc plastů. Mořské živočichy zabíjí igelitové sáčky, krásnou přírodu zohyzďují odpadky. Plast postupně zabíjí všechno živé. Na toto téma natočila nizozemská režisérka Mirjam Marks dokumentární film Julieta a želvy v moři plastů.

Čtrnáctileté Julietě z ostrova Curaçao vadí znečišťování životního prostředí, nelíbí se jí vidět naši planetu v tomto stavu, a snaží se ji čistit, jak to jen jde. Jelikož se umí potápět, pomáhá zraněným želvám žijícím v moři, navíc společně s dalšími potápěči čistí mořské dno od přebytku odpadků. Přesto má pocit, že toho nedělá dost.

Film je zaměřený na jeden z nejřešenějších problémů dnešní doby, a to na znečištění planety plasty. Problém je předložen jasně a vše se dá pochopit. Film vede k zamyšlení a pomáhá nám udělat si představu o tom, jak mohou být plasty smrtící.

Vadilo mi, že se film zaměřil jenom na želvy, a ne na další živočichy, například ryby, které si často spletou kelímek s potravou. Film ve mně vzbudil emoce, měla jsem vztek na nezodpovědné lidi, kterým nevadí vyhodit odpadky do oceánu.

Film se mi líbil, doporučila bych ho všem, které zajímá budoucnost naší planety a kterým vadí zabíjení mořských živočichů a problémy spojené s devastací životního prostředí.

Nina Vilímová, 8.A


Holka nebo kluk? A není to fuk?

Příběh o trenérovi dívčího týmu Crysu Saccovi, který si prošel v minulosti změnou pohlaví a nyní dává novou naději dívkám, které to v životě nemají lehké, zpracovala v novém americkém dokumentu First Touchdown režisérka Carrie Stett. Tento dokument je zajímavý nejen svými pouhými dvanácti minutami, ale i dojemným dějem a skvělými efekty.

Hlavní postavou je trenér Crys Sacco. Trénuje dívčí fotbalový tým, který nebyl v minulosti příliš úspěšný, ale pomalu mu začíná svítit jiskra naděje. Každá z dívek má za sebou nějaký příběh, který ji ztěžoval nebo stále ztěžuje život. Nejčastěji jsou to problémy v rodině, nejistota kolem svého těla, nebo šikana ve škole.

Film je skvěle natočený, má výborný střih, filmové efekty, věrohodný děj a jeho netradiční délka způsobuje, že se u filmu divák nenudí. Ocenila bych však více záběrů z minulosti trenéra a jeho svěřenkyň. Dokument nenásilně ukazuje na problematiky jako je homosexualita, transsexualita, alkoholismus a agrese v rodině, drogová závislost, šikana kvůli nadváze. Skvěle také ukazuje, že například sporty, koníčky, zaměstnání a jiné aktivity čím dál více směřují k rovnosti pohlaví a boří zastaralé stereotypy, že ženy patří do kuchyně a muži do dílny.

Film bych doporučila jak mladým lidem jako pomoc v těžké životní situaci, tak starším lidem pro uvědomění si, že odsuzování určitých skupin mladé generace možná není nejlepší způsob, jak jim pomoci při začleňování do společnosti.

Kateřina Láníčková, 8.B


Oáza

V rámci festivalu Jeden svět jsem navštívil projekci tří dokumentárních filmů. Nejvíce mě zaujal kanadský film Oáza.

Děj dokumentu pojednává o dvou bratrech – dvojčatech. Raph je mentálně postižený a Rémi se o něj stará. Režisérské taktovky se ujal Justine Martin.

Film tak hezky zachycuje Rémiho a Raphův vztah. Nachází se tam spousta záběrů z vodních hrátek a radovánek, hraní stolních her, nebo jen jejich pouhá pozorování vodní hladiny. Příběh také hezky podtrhuje Rémiho obětavost a nekonečnou trpělivost vůči bratrovi.

Tady bych ale chválu ukončil. Film je sice pěkně natočený, ale má spoustu děr. Ani jednou se ve filmu nezmíní rodiče bratrů. Jsou mrtví, nebo dlouho v práci? Trochu mě mrzelo, že to tvůrci nevysvětlili. Taky mě zajímalo, jak to mají kluci ve škole. Rémi sice zmiňuje, že Raph chodí do speciální školy, kde mu pomáhají, ale o jeho vzdělávání a životě ve škole nic nevíme, a to mi přišlo zvláštní. A samotné náhlé ukončení filmu mě vyvedlo z míry.

Šimon Wimětal, 8.A


Plastové želvy

Julieta a želvy v moři plastů, tak zní název dokumentárního mini filmu o plastech v moři a jejich dopadu na mořské živočichy, konkrétně na želvy.

Julieta je běžná holka z ostrova Curaçao, na kterém žije. Miluje moře a potápění, jejím posláním je zachránit želvy před plasty. Jedná se o 15minutový nizozemský dokument natočený roku 2020 o znečištění moří a oceánů odpadky, kterých jsou tuny. Dokument natočila režisérka Mirjam Marks.

Téma samo o sobě je velmi rozsáhlé a týká se nás všech. Film za mě vystihl všechny kritické body tohoto problému, i když byl zaměřen na želvy a plast, jde o cokoliv jiného žijícího ve vodě. Ryby, žraloci, delfíni apod. jsou stejně ohroženi jako želvy. Líbí se mi na Julietě, že má opravdu zájem čistit a sbírat odpadky na dně moře. Všichni její kamarádi a spolužáci ji hrozně obdivují za to, co dělá, ale nikdo neřekne: „Já ti pomůžu.“ I to je pointa filmu, Julieta je ve svém snažení sama, poukazuje na to, abychom se do ochrany zapojili i my.

Alexandra Jeřabková, 8.B


Raph a Rémi – úžasný příběh dvojčat

Raph a Rémi jsou dvojčata, která i přes drobné znevýhodnění jednoho z nich drží při sobě.

Příběh je dobrý, co pokulhávalo, bylo zpracování. Zdlouhavé scény bez podnětu, dlouhé zírání do nikam a děj neposouvají dialogy. Z patnácti minut se dalo udělat pět. Další rušivý element je dabing, můj osobní názor je, že by distributoři bývale nebyli šlápli vedle s titulky.

Poselství příběhu však bylo předáno dobře a srozumitelně, proto bych film doporučil lidem mířícím za příběhem, ale ne filmovým zážitkem. Mini film Oáza, což je skutečný název filmu, mě nepřiměje k „rewatchi“, ale jednorázový zážitek byl zajímavý a přínosný. Škoda scén vytržených od závažnosti tématu umělou strukturou.

Tomáš Krůta, 8.A

Zpět