Králova řeč

Světla pomalu zhasínala. „Už to začíná!“ Natěšený jak malý kluk na vánoční dárky jsem bedlivě sledoval oponu. Ta se rozevřela a vše začalo.

Hra pojednávala o princi Bertovi, který měl problém… velký problém. Když mluvil na cizího člověka, ba i vystupoval na veřejnosti: koktal. Jeho bratr – budoucí král, si z něho neustále „utahoval.“ Jelikož si ale vzal manželku, co nebyla šlechtična, nemohl usednout na trůn. To znamenalo, že se měl stát králem Bert. Jak už jsem zmiňoval, koktal, a proto vystřídal obrovské množství logopedů. Bohužel žádný ho vady nezbavil. Až na jednoho. Nejdříve mu Bert nedůvěřoval, ale postupem času se spřátelili. A jeho koktavost? Tu se mu nakonec za velkého úsilí podařilo odbourat. Díky tomu se mohl stát králem a přednést svůj královský slib. Na koktání si musel i přesto stále dávat pozor.

Hra skončila. Divadlem se rozezněl obrovský potlesk. Příběh byl úžasný. Všichni herci se skvěle vžili do svých rolí. Vřele doporučuji všem k vidění.

Adam Šedivý, 8. B